1. Dáváte si velké cíle
1.1 Příliš velké sousto hned na začátku
Jednou z největších a nejčastějších chyb, které dělá většina lidí, když chce zhubnout, je, že si hned na začátku dají velký cíl. Hned na začátku, když si dáte příliš velký cíl, mysl se vám zatemní a začnete mít pocit, že toho nemůžete v životě nikdy dosáhnout. Že nikdy nemůžete zhubnout. To číslo je tak velké, že se vám zdá, že se to nedá zvládnout. A to nikdy.
Na jaké číslo se potřebujete dostat? Dejme tomu, že potřebujete zhubnout 20 kg. Díváte se na sebe do zrcadla a říkáte si: „Musím zhubnout. Minimálně 20 kg.“ Jste plní motivace a chuti udělat ve svém životě velkou změnu. Ale asi tak za 5 minut váš rozum začne říkat: „Ale to je nesmysl. Jak to chceš udělat? Podívej se na sebe do zrcadla. No co tam vidíš? Vidíš tu boubelku? Copak ty bys mohla zhubnout jen tak 20 kg? Hm?“
A to je přesně ta chvíle, kdy vaše motivace a síla do akce upadá. V čem děláte chybu? Je to v tom, že si hned dáváte za cíl velké sousto. Mysl si to nedokáže představit jen tak najednou. A rozum si to také nedokáže představit.
1.2 Dávejte si malé cíle, které ale skutečně dodržíte
V tuto chvíli se zastavte a zamyslete se nad tím, kolik kilo by teď pro vás bylo představitelných. Dívejte se na tu boubelku a zeptejte se samy sebe: „Tak kolik kg reálně bych tak mohla zhubnout třeba za 1 měsíc? Dvě? Tři?“ A až si ujasníte toto číslo, tak si ho dejte jako aktuální cíl.
Tento cíl už se bude plnit mnohem lépe, že?
2. Tlačíte na sebe
2.1 Vnější nátlak
Další velká chyba, kterou často děláte, je, že na sebe hodně tlačíte. Chcete být co nejdřív štíhlé, zdravé, krásné a já nevím jaké. A samozřejmě co nejvíce se přiblížit k dokonalosti. A to je veliká chyba. Vy totiž nikdy nebudete dokonalé a to vás akorát frustruje. Pak to lehce a snadno vzdáváte.
Kde je nátlak, tam vzniká protitlak. A ten protitlak se vždy projeví. Otázkou je, kde a kdy. Pak se snadno může projevit tam, kde to nejméně čekáte nebo kde se to nejméně hodí. Když k tomu budete prožívat zrovna období krize, snadno podlehnete nebo selžete.
Základem zdravého hubnutí je harmonie a rovnováha. Hubnutí není o tom vyvíjet na sebe jakýkoli nátlak. Jde o vaše vnitřní rozhodnutí. Pokud má být hubnutí bez nátlaku, musíte se pro to vnitřně rozhodnout.
Proč se stává, že na sebe tlačíte? Většinou je to proto, že máte pocit, že něco musíte dělat. Nebo že byste měly. Podléháte tlaku okolí. Názorům lékaře, kamarádky nebo si to někde přečtete. Že byste měly být takové a makové. A pak na sebe tlačíte. A to právě není vnitřní rozhodnutí. Je to jen tlak z okolí, který vás nutí do něčeho, co vám není přirozené.
Pokud chcete hubnout bez nátlaku, musíte nejdřív přijmout samy sebe. Svoji přirozenost. Svoji nedokonalost. A hubnete protože chcete, ne proto, že musíte.
2.2 Vnitřní nátlak
Často se můžete dostat i do vnitřního nátlaku. To je takový nátlak, že si na sebe naložíte spoustu cílů a pak se je snažíte všechny do puntíku plnit. Nebo si stanovíte, že za týden zhubnete 1 kg a tak se každý den vážíte a počítáte každý gram a když za týden není celé kilo dole, tak z toho šílíte a panikaříte, protože máte pocit, že když to nedodržíte, že se vám tím rozhodí celý systém.
Uvědomte si, že toto je nesmysl. Jde o váš vnitřní řád a stabilitu. Gram sem a gram tam – copak to může ovlivnit celé vaše hubnutí? Myslím, že ne. Že je to jen otázka důvěry v sebe a vaší pevnost. A základem celého hubnutí je lehkost, radost a víra, že to dáte.
3. Jste netrpělivé a příliš brzy očekáváte výsledek
Asi to moc dobře znáte. Když začnete hubnout, první týden se pořád vážíte, kontrolujete a koukáte, zda se na vašem těle náhodou něco nezměnilo. Pořád se díváte do zrcadla a hodně se pozorujete. Tímto chováním na sebe jednak vytváříte tlak a jednak jste příliš netrpělivé. Hubnutí je hlavně o vytrvalosti a výdrži. A jakmile se přehoupne prvních 21 dní hubnutí, tak je lepší trochu povolit, zvolnit a hubnutí v mysli „pustit“.
3.1 Co tím myslím?
Prvních 21 dní si vytváříte své návyky. Takže je třeba tvořit svůj řád a skutečně ho dodržovat. Ale potom je zase potřeba nechat vaše tělo, aby to pochopilo a pracovalo na tom už samo. Vy tělu dáte najevo, jak má vypadat a co po něm chcete. A pak to necháte na něm. Pustíte to ze své mysli. Samozřejmě, dále jste v procesu hubnutí, ale už na tom tolik nelpíte.
3.2 Trpělivost, vytrvalost a výdrž
To jsou tři důležitá slova, když začnete hubnout. Často děláte tu chybu, že jste netrpělivé, nejste schopné dotahovat věci do konce a polevíte při první krizi. Tady je důležité zaměřit se na otázku, proč chcete zhubnout? Jaká je vaše motivace? Pokud je motivace vnitřní a vy skutečně chcete, pak vás nic nezastaví. Protože když něco skutečně chcete, dokážete to.
4. Když selžete, začnete si dělat výčitky a pak ztrácíte motivaci pokračovat dál
4.1 Krize
Období krize vždycky přijde. Vždycky. Můžete si říkat, že u vás se nedostaví, ale vždy se dřív nebo později dostaví. Je dobré se na toto obdobíčko vždy psychicky předem připravit. Je dobré znát sama sebe.
4.2 Výčitky
Jedna z největších chyb je ta, že si začnete dělat výčitky, když selžete. Když třeba někdy nedodržíte postup nebo si dáte něco nezdravého. Je potřeba pochopit, že jste jenom člověk, který má své chyby. Člověk, který má své limity. Své procesy a období. Máte pocity, máte emoce, máte nálady. Nejste dokonalý stroj nebo dokonalý robot. Takže je přirozené, že někdy selžete nebo tzv. „zhřešíte“.
Je to naprosto přirozené a je velká chyba dělat si kvůli tomu výčitky. Ty výčitky jsou totiž mnohem horší, než ten dortík, který jste si daly po obědě. Ty výčitky mají ve výsledku mnohem horší následky. Jsou mnohem toxičtější pro vaše tělo i mysl. Ty výčitky jsou mnohem méně zdravé, než vaše malé „zhřešení“.
5. Necháte se ovlivnit negativním člověkem, který vám vaše hubnutí vždy skvěle vymluví
5.1 Pořád o tom jen mluvíte
Další velkou chybu děláte, když o svém hubnutí neustále mluvíte a mluvíte. A jenom mluvíte a říkáte věty typu: „Musím zhubnout. V pondělí už fakt musím začít.“ Mluvíte o tom s kamarádkami a s každým, koho potkáte. S tím musíte na začátku hubnutí přestat. Protože pak už samy nevěříte svým slovům, jak vám potom mají věřit ostatní?
5.2 Nevěříte si
Vždy, když toto říkáte ostatním, vlastně je přesvědčujete o tom, jak je vaše hubnutí správné, ale samy tomu moc nevěříte. Protože kdybyste tomu skutečně věřily, nemusely byste to nikomu vysvětlovat. Nikomu nic nevysvětlujte, prostě si věřte. Vy teď hubnete a tečka. Ostatním do toho nic není.
6. Příliš moc se kontrolujete a pak jste z hubnutí ve stresu
6.1 Pro jakýkoliv vývoj nebo změnu potřebujeme hlavně svobodu a prostor
Cesta hubnutí je hlavně o uvolněnosti. Přílišná kontrola nikomu neprospívá. Pokud necháte svému hubnutí volný průběh, bude to rychlejší, než když se kontrolujete a vyvíjíte na sebe tlak.
Vždycky, když na jaře sázím vyklíčená semínka rajčat do kelímků, zasadím je, jednou týdně je zkontroluji a zaleji. Víc se o ně nestarám. Dřív, když jsem zasadila nějaké vyklíčené semínko, měla jsem z toho takovou radost, byla jsem takový nadšenec, že jsem se chodila skoro každou hodinu dívat, jestli náhodou už roste. A pak mi nikdy nic nevyrostlo. Rostlině jsem věnovala tolik pozornosti, že prostě nedokázala svobodně vyrůst. Příliš jsem se na ni upínala.
Hubnutí není stres, ale zábava.
Hubnutí je o hravosti a uvolněnosti.
6.2 Dejte samy sobě více svobody
A přesně to musíte přestat dělat se svou váhou. Nemůžete se vážit každý den a kontrolovat si každou hodinu tělo v zrcadle. Musíte tomu dát volný průběh a svobodu. Semínka jste zasely, teď je musíte nechat vyrůst a energii nechat pracovat. Musíte dát tělu svobodu, aby se mohlo projevit v celé své kráse. I my jako lidé potřebujeme svobodu, volnost a lehkost, abychom ze sebe dostali to nejlepší. Stejně tak je to s vaším hubnutím.
Vneste více svobody do svého hubnutí.