Tlaky na životní úspěch se na nás vynořují ze všech stran. Je těžké to ustát. Ustát vlastní sebehodnotu. Vlastní autenticitu. Zůstat sami sebou. A proč? K čemu to všechno? Pro peníze? Pro slávu? Pro ego?
A co je vlastně úspěch? Pro každého je to něco jiného a přesto si stále myslíme, že můžeme podle sebe soudit druhé.
Ano, postihlo mě to taky. Pocity selhání a vyhoření. Období temna. Procházela jsem temným údolím a měla pocit, že vše, co dělám, není a nikdy nebude dost dobré.
„Nikdo mě stejně neocení. Ti, na kterých mi záleží, na mě stejně kašlou.“
Osamocené vnitřní dítě, které leží v noci ve své postýlce a chybí mu máma. Volá. Volá a volá, ale máma ho neslyší. Není tu. Nemůže slyšet…
A tak osamocené vnitřní dítě volá dál. Prochází životem. Dělá všechno proto, aby se zavděčilo. Aby se zavděčilo své mámě. Prvnímu člověku, se kterým kdy navázalo vztah. Touží po přijetí. Touží po lásce bez podmínky. Pořád pracuje. Snaží se být dokonalé:
„Když už konečně budu dokonalá, tak mě jistě matka ocení, no ne?“
Proč se snažíme být úspěšní? Proč chceme ten úspěch, slávu a peníze? Přeje si to skutečně naše duše? Myslíte si, že to je to, po čem doopravdy touží? A tak stále žijeme ve stejných vzorcích chování a ve stejných schématech rodových linií.
Ale vy takto žít nemusíte. Můžete z těchto vzorců vystoupit. Těmito tématy se zabývám celý život a sepsala jsem postupy k odblokování svých vzorců v online programu 13 kroků k úspěšnému hubnutí. Anebo si tyto vzorce a schémata můžete odblokovat pomocí mé terapeutické služby. Vaše duše touží zažít pocit vnitřní svobody. Pocit sebelásky bez podmínky.
„Nemusím být lepší a lepší. Už teď jsem přeci dost dobrá. Už teď jsem dokonalá. Žiju a dýchám. Co je víc?“
Tlak na dokonalost se na nás valí ze všech stran. A bývají to leckdy i velmi nenápadné věci. Dámský časopis, spodní prádlo, obchod s oblečením, kadeřnictví, péče o nehty, vrásky, váha, fyzický vzhled. Ale i psychologická témata: Jsem dost dobrá máma? Jsem dobrá partnerka, manželka? Jsem dobrou kamarádkou, když…? Jsem vlastně dost dobrá celkově jako bytost? Jako člověk?
Musím zvládat všechno to, co sousedka – přeci není lepší než já! Takže péče o děti, dobrá manželka, samozřejmě, hlavně, aby byl manžel spokojený. Péče o domácnost, koníčky a taky samozřejmě musím přivydělat nějakou tu kačku do rozpočtu, ať si nepřipadám jako takový nicota, kterého musí živit manžel. Hlavně, aby děti byly spokojené, měly hodně hraček a každý víkend program. Ano, to je ono.
A tvoje duše křičí: „Moment… Ale co já?!“ A co já? Kde je místo pro radost, lásku a tvoření?
A pořád mi tam přeci něco nesedí. Toto je život? To jako má být doopravdy život? Není to spíš živoření?
Proč se pořád chceme hodnotit? Proč si chceme neustále honit ega nad nějakými úspěchy? A když se dozvíme o neúspěchu nějakého známého, vlastně nás to potěší:
„To je fakt blbý takhle uvažovat, ale vlastně jsem ráda, že nejsem jediný looser na světě…“ Poznáváte se?
Co kdybychom prostě žili život takový, jaký si ho přeje naše duše a naše srdce? Co by to bylo? Byl by to život někde v teple na pláži? Každý den se koupat v moři a mít stále dobrou náladu? Nebo by to byl život, ve kterém jezdíme čtyřikrát do roka na dovolenou, protože žijeme ve finanční hojnosti?
Nebo by to právě bylo žít život tady a teď, plnit poslání našich duší a jen tak se radovat ze života?
Každý po něčem toužíme a naše touhy jsou lidské. Je v pořádku mít sen. Je v pořádku mít sen a jít si za ním. Otázkou spíš zní, zda ta cesta k našim snům vede z našeho srdce.
Zkuste se uvolnit do života. Dovolte si uvolnit se do takového stavu, kde nejsou žádné podmínky. Do stavu, kde se jenom tak žije. Prostě jenom tak! Nesoudíte se a nesoudíte ani nikoho jiného. Nesrovnáváte se neustále s druhými a stejně tak vy nikoho s nikým nesrovnáváte. Nikdo přeci není lepší, než druhý! Každý z nás je originál takový, jaký je.
Svou práci dělejte proto, že chcete. Že vás baví. Ne proto, že musíte nebo že vám vynáší hodně peněz, ale přitom z ní nemáte radost. Milujete skutečně svůj život? Milujete skutečně svou práci? Milujete skutečně sami sebe bez podmínky?
Cesta hubnutí není jenom cestou k úspěchu. Je to cesta sebelásky a cesta ke skutečné vnitřní svobodě.
Co vy a společenský tlak na dokonalost? Vnímáte ho? Jak na vás působí? Napište do komentáře nebo mi napište mail a podělte se o svůj úhel pohledu.
Těším se na vaše reakce 🙂
S láskou, Barbora