Byli dva. Byli jeden. Dlouho do noci dívali se na hvězdy.
Chtěli víc. Nikdy nic.
Drželi se myšlenkou, v objetí.
Báli se povolit.
Báli se odejít.
Báli se přiblížit.
Zamrzli ve vodě.
V éteru. Ve hmotě.
Jak málo by stačilo.
Stáli nehnutě.
Jejich perutě,
stříbřitě,
letmé jiskřičky,
z jejich srdcí.
Nevěděli. Nedoufali.
Bolest nám nedovolí.
A přesto dovolí.
Rozpětí našich křídel je veliké.
Hladoví po spojení.
Ve vodě.
V éteru.
Ve hmotě.
Milovali. Bojovali.
To Bylo.
Už není.
A zítra nám Zázrak už nedovolí.